Nápad a akce, aneb jak to celé začalo

Já (Bára) jsem se rozhodla, že nebudu již dále snášet stereotypy brněnské a zkusím se podívát trochu dál než za humna. Studijní pobyt v zahraničí mě lákal již dlouho, ale většina grantových nabídek neodpovídala mým možnostem spolufinancování. Například známý Erasmus by mi pokryl asi tak třetinové náklady a to by bylo sice taky bezva, ale nevím, jak bych zaplatila ten zbytek. Tak jsem po několik měsíců hledala nabídky jiné a granty FM EHP/Norska byly jasnou volbou.

S tímto grantem se může uchazeč vydat do těchto zemí: Norsko , Lichtenštejnsko, Island. Páni - Island, tam jsem teda chtěla. A grant mi pokryje skutečně všechny výdaje na pobyt, cestu, pojištění, ubytko, učebnice, poplatky za kurzy - paráda. Tak jsem začala shánět informace. Cesta to nebyla jednoduchá - vše probíhá zcela jinak, než u jiných programů (více v praktických informacích zejména pro studenty). Na půli cesty jsem si s sebou nabalila kamarádku Hančí a další strasti  vedoucí k realizaci celého podniku jsme sdílely:-) Po mnohých patáliích, překážkách, podlízání, dolízání, přemlouvání (zejména na University of Iceland) jsme nakonec granty získaly, na Islandu vše zařídily a 4. ledna jsme vzlétly směr tropy - slunce, prosluněné pláže, zmrzlina, tropické ovoce - i Vám doporučujeme sbalit si s sebou opalovací krém a slunečník. Já jsem od Ježíška dostala jelení lůj s UV filtrem a bez toho by se tu člověk opravdu neobešel:-)

Já Hanka jsem do tohoto podniku doopravdy spadla jak kotě do mlíka. Vše začalo prostou "otázkou oznamovací"- Jedu na Island, jedeš se mnou? Nepatřím hold k těm, kteří by na takovou otázku odpovídali "ne." :-)

Takže jsem asi během tří dnů vyběhala všechno na muni, prodrala se přes dvoje studijní, jednoho vedoucího katedry, centrum zahraničních studií a přihlášku v angličtině a ještě vše odeslala včas. Z toho, že jsem výše uvedený výpis vůbec zvládla, vyplívá fakt, že se mi všude dostalo velké podpory a pochopení. Takže díky! Já (Bára) se chci přidat k Hance a jmenovitě bych chtěla poděkovat zejména Jiřímu Němcovi (vedoucímu naší katedry), od něhož cítíme velkou podporu v takovýchto projektech, můžeme se na něj obrátit s problémy a vůbec nám poskytuje zázemí na domácí půdě - díky. Dále jsme cítily oporu v Martinu Vaškovi, který je koordinátorem pro náš projekt na MUNI a vždy má po ruce pár praktických rad - díky. A teprve ve třetím ročníku bakalářského studia mohu ocenit práci studijního oddělení - naše nová studijní referentka, paní Fajmonová, pro nás měla velkou dávku trpělivosti a pochopení - díky(to tedy nelze říci o všech referentkách, se kterými jsme během studií přišly do styku).

(Hanka) Jelikož i na Islandské straně bylo pochopení a ochota nás i přes nesladěný termín ve výhodě přijmout, během dvou týdnů jsme držely v rukou obálky s potvrzením, že na Island přijet můžeme, neboli dopis o přijetí na školu (letter of acceptance).