Den první - orientace, dezorientace

DEZORIENTACE!!

Anebo vlastně ne, anebo jak kdo. Zkušená horská vůdkyně Bára obratně prokličkovala nočním Reykjavíkem ihned po příjezdu s obrovským báglem na zádech a odhodláním v tváři. 
Posléze se nám dostalo ujištění, že jsme jistě out of mind, ale to nevadí, hrdé na sebe jsme. Neméně zkušená, leč mírně zmatenejší Hanka si následujícího dne určila orientační body-kostel a pobřeží, a slaví první úspěchy. Jistou výhodou je skutečnost, že Island není po obvodu pobřeží tak dlouhý, po pobřeží tedy dorazí i v opačném směru.
Po poctivé antikalorické procházce jsme se vrátily zpět do svého roztomilého apartmánu a uvařily si jedno z nejhnusnějších instatních jídel, které jsme kdy snědly. Dostaly jsme od pana domácího Thóra pozvání na čajík. Rozebraly jsme s ním možnosti získání práce a dostaly k podepsání předlouhatánskou nájemná smlouvu. Dovolily jsme se jej také o přestavbu našeho pokoje a tak jsme si jej udělaly útulným a hlavně naším. Zejména jsme si daly záležet na koutku pro naše každodenní čajové dýchánky - tyto budou pravděpodobně časem degradovat na organizační meetingy.
Už jsme také navštívily zdejší obchody a to s cvakajícími zuby. Již v Brně se k nám dostávaly informace o hrůzostrašných cenách na Islandu, předraženém jídle a vůbec všeho, co lze koupit. Bály jsme se dost a byly jsme připraveny na tvrdou dietu. Realita, naštěstí pro naše peněženky a naneštěstí pro naše špíčky, je jiná. V obchodu Bónus (zdejší Lídl) jsou ceny velmi přijatelné a můžeme si dovolit koupit všechny běžné potraviny. Pokud vynecháme nadstandart, budeme jíst za srovnatelné peníze jako v České republice. Finanční krize nám vlastně tady na Islandu ulevila...

Ještě si neodpustíme chválu na naše ubytko - vřele doporučujeme dalším studentům. Již víme že poměr cena a výkon nemá konkurenci. Je pět minut od centra, na osobu vyjde o tři tisíce islandkých korun levněji než koleje pro studenty (které by měly být nejlevnější). Máme tu celý malý byteček pro sebe (internet Wireless, prádelnu na prvním patře) a majitel Thór je děda kabrňák. Velmi ochotný vyjít vstříc - dokonce se nám poptá i po práci. (Další ve fotkách a více v praktických informacích pro studenty).
Fotky k tomuto článku najdete zde.
Video k tomuto článku naleznete zde